Krční mandle (Tonsilla palatina), známé také jako patrové mandle či tonsily, jsou součástí imunitního systému těla. Funkci mandlí si lze představit jako ochranný filtr, který zachycuje patogeny z vdechovaného vzduchu a zabraňuje jejich dalšímu šíření do těla.
Mandle mají houbovitou strukturu s hlubokými a vzájemně propojenými záhyby, tzv. kryptami. Právě v těchto místech se mohou tvořit mandlové kameny.
Mandlový kámen, lidově nazývaný také čep, je drobný zkamenělý útvar o velikosti několika milimetrů. Má bělavou až žlutozelenou barvu a vzniká uvnitř krypt krčních mandlí.
Jde o mineralizovaný biofilm složený z aerobních a anaerobních bakterií, které postupně obalují jádro tvořené zbytky jídla, odumřelými buňkami, patogeny a jinými nečistotami. Tělo se tak snaží tyto nežádoucí zárodky izolovat a vyloučit.
Krční mandle mají za normálních okolností schopnost samočištění a dovedou si se zárodky nečistot poradit. Pokud se jim to nepodaří, zůstává nečistota usazená v kryptách tonsil a začíná proces tvorby biofilmu.
Přesné příčiny vzniku mandlových kamenů nejsou dosud plně známé, mezi hlavní faktory ale patří zejména:
Mandlové kameny mohou vyvolávat řadu obtíží, od nepříjemných pocitů až po vážnější zdravotní komplikace.
Nejčastějším problémem je zápach z úst (halitóza). Čepy produkují těkavé organické sloučeniny (VOC), především sloučeniny síry (VSC), které doprovází charakteristický zápach připomínající zkažená vejce.
Další potíže mohou zahrnovat:
Chronický výskyt čepů může vést i k opakovaným zánětům mandlí a dalším komplikacím.
Cílem hygieny krčních mandlí je odstranit čepy a nečistoty, se kterými si mandle nedokážou samy poradit. Odstraňování mandlových kamenů bylo řadu let složité. Domácí pokusy nebývají dostatečně účinné a operace představuje rizika spojená se zásahem do imunitního systému i se samotnou operací.
Dnes je díky moderním technologiím možné mandle vyčistit účinně, šetrně a bez bolesti. Pravidelná péče dokáže nejen zmírnit obtíže, ale i předcházet jejich návratu.